ADHD u dospělých

Možná si ADHD (poruchu pozornosti s hyperaktivitou) spojujete hlavně s dětmi, které neposedí a mají problémy ve škole. Pravdou ale je, že pro mnoho lidí ADHD nezmizí s dosažením dospělosti. Často přetrvává, i když se projevy mohou trochu proměnit, a někdy je dokonce diagnostikováno až v dospělém věku. Už to nemusí být jen o tom fyzickém neklidu, i když i ten může přetrvávat, ale spíše o vnitřním pocitu a problémech v každodenním fungování.

Potíže u dospělých s ADHD

Hlavní potíže dospělých s ADHD se dají shrnout do tří oblastí.

Nepozornost

První je nepozornost. To znamená potíže s udržením pozornosti u úkolů, které nejsou extrémně zajímavé, snadné rozptýlení okolními podněty, časté zapomínání (termínů, schůzek, kam co dali), problémy s organizací práce a věcí, tendence prokrastinovat a nedotahovat věci do konce.

Hyperaktivita

Druhou oblastí je hyperaktivita. U dospělých se často projevuje jako vnitřní neklid, pocit, že jsou "jako na trní", neschopnost relaxovat, neustálá potřeba něco dělat, vrtění se, hraní si s předměty, nebo třeba nadměrná hovornost.

Impulzivita

Třetí je impulzivita. Ta se projevuje sklonem jednat bez rozmyslu, říkat věci, kterých později litují, skákat lidem do řeči, netrpělivostí (např. ve frontě nebo v dopravní zácpě), nebo sklonem k rizikovému chování či unáhleným rozhodnutím.

stres

 

Tato kombinace příznaků může výrazně ovlivňovat různé sféry života – kariéru (problémy s termíny, výkonem, vztahy na pracovišti), osobní vztahy (nedorozumění, konflikty), finance (impulzivní nákupy, špatné plánování), i celkové sebevědomí a psychickou pohodu (časté pocity frustrace, selhání, úzkosti nebo deprese).

 

Vitahit_eshop_karta_produkt_linka_health_normal - opraveno

Příčina ADHD a možnosti zlepšení

Důležité je vědět, že ADHD není otázka lenosti nebo slabé vůle, ale jde o neurovývojovou poruchu s biologickým základem. A co je nejdůležitější – dá se s ní pracovat. Efektivní bývá kombinace různých přístupů: psychoterapie (např. kognitivně-behaviorální), nácvik organizačních strategií a dovedností, úprava životního stylu (pravidelný režim, pohyb, dostatek spánku) a v některých případech i farmakoterapie (léky), která pomáhá lépe zvládat příznaky a zlepšit kvalitu života.