ENDOTOXÉMIE: Prosakující střevo a Lipopolysacharid. Jak se toxiny z enterobakterií šíří tělem

Endotoxémie, často spojována s pojmem „prosakující střevo“ (Leaky Gut Syndrome), představuje kritický stav, kdy poškozená střevní stěna ztrácí svou primární funkci bariéry a začíná propouštět toxiny, nestrávené zbytky potravy a mikroorganismy. Tyto látky by měly být za normálních okolností bezpečně vyloučeny. Ztráta těsnosti střevní stěny není pouze lokálním problémem - je to hlavní spouštěč systémového zánětu v celém těle.

Mechanismus poškození a toxinů: Útok na hlenovou bariéru

Endotoxémie začíná, když je narušena slizniční bariéra střeva. K tomuto poškození dochází v důsledku dysbiózy (nerovnováhy), chronického zánětu (např. vlivem SIBO, alkoholu, nebo nadměrné konzumace cukru).

1. Původ toxinů: Toxiny pocházejí ze zbytků těl a odpadních látek zanikajících bakterií. Ve střevech neustále probíhá cyklus života a zániku mikroorganismů. Zbytky jejich těl a metabolity se hromadí.

2. Hlavní viník - Enterobakterie: Enterobakterie a patogenní druhy bakterií jsou často hlavním viníkem přerůstání (SIBO). Tyto bakterie poškozují hlenovou výstelku a oslabují těsné spoje mezi buňkami střevní stěny. Tím vzniká prostupnost střevní stěny.

3. Hlavní zbraň - Lipopolysacharid (LPS): Hlavní toxin je lipopolysacharid (LPS). Jedná se o silný endotoxin, který je nedílnou součástí vnější buněčné stěny gramnegativních bakterií, jako jsou právě enterobakterie. Jakmile tyto bakterie umírají, LPS se uvolňuje a skrze narušenou střevní stěnu proniká do krevního oběhu.

Systémový zánět a důsledky pro celé tělo

Jakmile LPS pronikne do krve, imunitní systém jej okamžitě detekuje jako invazi a spustí masivní zánětlivou reakci ve snaze toxin eliminovat.

Tímto způsobem se pak šíří chronický, nízkostupňový zánět po celém těle: Tato zánětlivá kaskáda spouští produkci prozánětlivých cytokinů. Chronická expozice LPS vede k neustálé aktivaci imunitního systému, což je stav spojovaný s řadou systémových onemocnění:

• Autoimunita: Endotoxémie je spojována se spouštěním autoimunitních reakcí, například u zánětu štítné žlázy (Hashimoto), revmatoidní artritidy a chronické bolesti kloubů. Zánět oslabuje bariéru natolik, že imunitní systém může začít reagovat na vlastní tkáně.

• Metabolismus a energie: Chronický zánět způsobený LPS je jedním z hlavních faktorů přispívajících k rozvoji inzulínové rezistence, únavě a obezitě. Toxiny navíc zatěžují játra.

• Kůže a nervový systém: Kožní problémy (akné, ekzémy) jsou přímým odrazem vnitřního zánětu. Chronický zánět ovlivňuje i psychiku (mozková mlha).

• Další projevy: Zánětlivá kaskáda může vést k problémům s močovými cestami a zvýšenému riziku vzniku ledvinových kamenů.

Prevence a cesta k utěsnění střevní stěny

Prevence Endotoxémie vyžaduje uzavření střevní stěny a eliminaci zdroje LPS. To je nejefektivnější způsob, jak zastavit systémový zánět.

1. Eliminace zdroje: Řešení příčin narušení mikrobiomu (např. léčba SIBO/SIFO) a omezení návyků (cukr, alkohol).

2. Podpora bariéry: Cílená podpora střevní stěny pro obnovu jejích těsných spojů (např. aminokyselinou L-glutamin).

3. Obnova rovnováhy: Pravidelné užívání probiotik a dostatečný příjem prebiotické vlákniny je klíčový pro snížení střevní propustnosti. Probiotika pomáhají obnovit diverzitu a konkurenčně vytlačují patogenní enterobakterie, čímž neutralizují působení LPS. Tímto způsobem je možné systémový zánět efektivně tlumit zevnitř.